Pan Richard byl zaměstnán 8 měsíců. Pak se rozhodl podnikat. V daňovém přiznání chce výdaje uplatňovat procentem z příjmů (paušálem). Jeho manželka je na mateřské s 1 ročním dítětem. Může si pan Richard uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku, ačkoli je podnikatel a náklady uplatňuje procentem z příjmů? Od roku 2017 je možné v návaznosti na změnu zákona uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku i v případě, že podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů bez jakéhokoli omezení. Není již nutné zkoumat poměr mezi příjmy ze zaměstnání a příjmy z podnikání. Paní Marta je důchodkyně. Má v Ostravě byt, který pronajímá a ročně získá příjem z pronájmu ve výši 100 000 Kč. Jak zdaní paní Marta svůj příjem? Daní příjem z pronájmu? Má paní Marta nárok na slevu na dani, když pobírá starobní důchod? Příjem paní Marty z pravidelně vyplaceného důchodu je od daně z příjmu osvobozen, protože nedosahuje 36 násobku minimální mzdy. Paní Marta musí podat daňové přiznání, ve kterém uvede své příjmy z pronájmu do přílohy č. 2, protože její roční příjem, kromě příjmu osvobozeného od daně (důchodu), je vyšší než 15 000 Kč. Má nárok na uplatnění slev na dani přesto, že pobírá starobní důchod. Pan Josef je zaměstnanec. Pracuje v Nitře a přes léto se rozhodl odejít s kamarádem do Prahy a přivydělat si na stavbě. V Praze pracoval na dohodu o provedení práce. Pan Josef je daňovým rezidentem SR, protože tam má trvalý pobyt i trvalé zaměstnání. Jak zdaní příjmy? Pan Josef je rezidentem v Slovenské republiky. Odměna z dohody o provedení práce od zaměstnavatele se sídlem v ČR je příjmem ze závislé činnosti, který je zdaněn u zaměstnavatele v ČR. Zaměstnavatel srazí daň z příjmu. Pro pana Josefa bude výhodnější, a to i v případě, že půjde o příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč, podepsat u zaměstnavatele prohlášení, že u jiného zaměstnavatele v ČR neuplatňuje slevy na dani. Pak uplatní zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmu snížení daně o základní slevu na dani ve výši 2070 za každý měsíc. I jako nerezident má pan Josef nárok uplatnit roční výši základní slevy na dani. Protože zaměstnavatel uplatnil jen poměrnou část slevy na dani za měsíce, kdy u něj pan Josef pracoval, bude pro pana Josefa výhodné požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně nebo podat daňové přiznání a v něm uplatnit celou roční výši slevy na dani. Tím může dosáhnout i vrácení zálohově sražené daně. Jako rezident Slovenska na Slovensku zdaňuje své celosvětové příjmy. Slečna Zuzana je studentka. Studuje na vysoké škole formou denního studia a přitom pracuje na vedlejší pracovní poměr. Může si Zuzana uplatnit základní slevu na poplatníka a slevu na studenta? Podepíše-li slečna Zuzana u zaměstnavatele Prohlášení podle § 38k (růžovku), uplatní ji zaměstnavatel základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně. Pokud předloží zaměstnavateli potvrzení o studiu, uplatní zaměstnavatel i slevu na studenta za měsíce, na jejichž začátku dle předloženého potvrzení byly splněny podmínky pro slevu na studenta. V daňovém přiznání podaném po skončení roku má slečna Zuzana na nárok uplatnit celou základní slevu na dani v roční výši a slevu na studenta za počet měsíců, na jejich začátku byly splněny podmínky pro slevu na studenta, bez ohledu na počet odpracovaných měsíců, tzn. i za měsíce, kdy nepracovala a neměla příjem ze zaměstnání. Pan Petr je nezaměstnaný. Chodí si přivydělávat na dohodu o pracovní činnosti. Jeho roční příjem z dohody činí 30000 kč. Má 1 dítě ve věku 10 let. Může si pan Petr uplatnit daňový bonus na dítě? Aby měl pan Petr nárok na daňový bonus, musel by mít roční příjem ze zaměstnání nebo příjem z podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené k počátku příslušného roku, tj. za rok 2018 alespoň ve výši 73 200 Kč. Protože tuto podmínku nesplňuje, nemá nárok na daňový bonus. Paní Anna dělá pečovatelku v Rakousku. Má rakouský živnostenský list Byt a rodinu má v Táboře a pravidelně se tam vrací. V ČR žádný příjem nemá. Jak zdaní své příjmy? Musí paní Anna podat daňové přiznání i v ČR? Paní Anna musí své příjmy z živnostenského podnikání v Rakousku zdanit v Rakousku. Protože ale v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi ČR a Rakouskem je, z titulu bydliště v ČR a rodině v ČR, rezidentem České republiky, zdaňuje současně tyto příjmy (všechny své příjmy, dosažené kdekoli na světě) v České republice. Musí tedy podat v České republice daňové přiznání, ve kterém uvede své příjmy z Rakouska. Při zdanění posupuje podle českých předpisů, tj. může uplatnit výdaj procentem z příjmů, nebo ve skutečné výši. V daňovém přiznání provede zápočet daně zaplacené v Rakousku na daňovou povinnost vypočtenou podle českých předpisů. Pokud by paní Anně vyšla podle českých předpisů vyšší daň, než zaplatila v Rakousku, musela by v ČR daň doplatit. Paní Marie dělá pečovatelku v Rakousku. Má rakouský živnostenský list. Má v Rakousku byt a převážně se tam zdržuje (více než 183 dnů v roce). Je sice v Táboře hlášena k trvalému pobytu u příbuzných, ale nemá tam vlastní byt, ve kterém by měla v úmyslu se trvale zdržovat, ani manžela, ani jinou blízkou osobu, se kterou by sdílela domácnost, ani děti, které by na ní byly odkázány výživou. V ČR žádný příjem nemá. Jak zdaní své příjmy? Musí paní Marie podat daňové přiznání i v ČR? Paní Marie je rezidentkou Rakouska v České republice nemusí podat daňové přiznání. Paní Ema je zaměstnána ve Vídni. Má trvalý pobyt v Brně, ale několik let žije a pracuje ve Vídni (převážně se tam zdržuje – více než 183 dnův roce). V Brně nemá byt, ve kterém by měla v úmyslu se trvale zdržovat, ani manžela, ani jinou blízkou osobu, se kterou by sdílela domácnost, ani děti, které by na ní byly odkázány výživou. Jiný příjem  v ČR nemá. Má paní Ema povinnost podat přiznání i v ČR? Paní Ema je rezidentkou Rakouska v České republice nemusí podat daňové přiznání.
Daňové přiznání si zpracujete jednoduše v naší intuitivní kalkulačce na www.OnlinePřiznání.cz.